Kde začít? Včera a dneska se toho událo tolik, že už pomalu ani nejsou síly na to napsat tento příspěvek. Ten poslední skončil tím, že nás Masami-san odvezla na setkání s přáteli. Mnozí určitě tuší, že se jednalo o první trénink v Takaoka, kde jsme se všemi pozdravili a následně si pořádně zacvičili.
Po tréninku jsme byli pozváni do drink baru. Asi vás trochu zklamu tím, že tam měli jen nealko, ale nám to po tom náročném cestování stačilo - po pivu bychom hned usnuli. Hezky jsme si popovídali a domluvili na dnešní den tak, že nás ráno v 09:30 vyzvedne Miyata-san a vezme na prohlídku starého chrámu v nejstarším měste v Tayoma, a pak na oběd do sushi baru. Poté nás odvezli zpátky na hotel a my skoro hned po napsání včerejěího příspěvku usnuli.
Ráno jsme vstávali kolem osmé s tím, že se v klidu nasnídáme v hotelu. Po příchodu do jídelny jsme byli trochu otrávení tím, že nás čekaly prázdné mísy na švédském stole. Naši náladu nám ale hned zlepšila paní, která je po našem příchodu doplnila a my měli doslova královskou snídani. Asi tu působíme jako barbaři - máme jídlo na stole, nevíme co to je a už vůbec nevíme, jak to jíst. Okoukáváme jak to jí Japonci a občas nám i sami poradí "co s tím". Po snídani nás vyzvedl Miyata-san a vyrazili jsme na výlet.
K našmu překvapení se z prohlídky chrámu v nejstaršám městě v Tayomě stal celodenní výlet. Navštívili jsme toho mnohem víc. Zážitky máme úžasné a skoro se ani nedají popsat.
Ve zmíněném chrámu jsme si mohli bouchnout do obrovského zvonu. Byli jsme na kopci, a tak se zvuk rozléhal široko daleko. Poté jsme vyrazili na vyhlídku k moři, kterou nám trochu zkazilo počasí - nebylo moc vidět do dálky. Miyata-san nám ale vše popsal a pak nás odvezl do přístavu. V tom jsme si prohlédli výcvikové lodě pro plavbu na moři a také jsme zašli do obchodu s čerstvými mořskými plody - takové divné a přitom zajímavé živé tvory jsme ještě nikde neviděli. Následovala návštěva zmíněného sushi baru, ve kterém jsme se přejedli výborným jídlem (nejen sushi). Poté jsme se vydali do jednoho "centra", kde lidé nerušeně "v boxech" relaxujou nad čtením knížek a komiksů, popíjí nápoje či hrají hry. Dali jsme si kafe a zmrzlinu a vyrazili dál na prohlídku starého hradu v Tayomě. Z toho se zachovala jen asi desetina ale i tak je na co koukat. Dalo by se říct, že jde o jedno z míst, kde se odehrávala historie Japonska - jedny z největších válek. Poté už značně unavení cestováním jsme se vydali do jednoho z nákupních center vyzkoušet masážní křesla. Už víme, co kromě vyhřívaného prkénka na WC dále pořídit do bytu. Po výborné masáži následovalo velké překvapení a to pozvání do tradičních japonských lázní. Ty jsme si opravdu užili a asi k tomu lze napsat jen to, že "se to musí zažít". Výborně jsme si tak odpočinuli před dalším tréninkem, do kterého zbývala asi už jen hodina. Vyrazili jsme proto na rychlou večeři. Neptejte se, co jsme jedli - vybrali jsme si podle obrázků a špatné to opravdu nebylo. Dalo by se říct, že všechno, co tu jíme, nám chutná i když nevíme o co jde. Skoro vždy se jedná o chutné a přitom zdravé jídlo. Znáte nějakou obdobu v ČR? Pokud pomineme saláty nevalné kvality, tak my ne. Po večeři zbývalo už jen asi 20 minut do dalšího tréninku, a tak jsme vyzvedli věci na hotelu a vyrazili směr Dojo, které bylo naštěstí blízko a díky tomu jsme pozdě nepřišli. Trénink jsem si jako vždy užili.
Asi uznáte, že náš den musel být dost náročný. K sepsání tohoto příspěvku jsme si museli "pomoct" dvěma piváky Asahi. S vědomím, co nás čeká zítra, jdeme spát (je pár minut po půlnoci) a dopřejeme si osm hodin spánku - konečně.
PS: Ta fotka na lavičce je z prvního dne dlouhého čekání na autobus z Tokyo do Toyama - musíte uznat, že Plzeň v zemi vycházejícího slunce reprezentujeme víc než dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat