Císařský palác, Asakusa

Po devítihodinovém spánku jsme se vydali po půl desáté směr císařský palác. V jeho zahradách jsme strávili téměř 2 hodiny. V Tokyu je přes den kolem 11 stupňů, a tak jsme v zahradách narazili na první rozkvetlou sakuru. Překvapil nás také malý ovocný sad s pomeranči či pomelem. Poté jsme se došli podívat k branám samotného paláce, který je otevřený návštěvníkům pouze pár hodiny denně. Samozřejmě jsme se trefili do doby, kdy byl palác zavřený. Nezbývá, než si tedy jeho návštěvu nechat opět na příště :)

Po krátkém přesunu jsme si dali oběd ve čtvrti Asakusa a vydali se směrem k buddhistickému chrámu Sensō-ji. Cesta k němu vede skrz velmi rušnou tržnici. Poměrně dost lidí na sobě mělo tradiční japonská kimona. Nejednalo se však o Japonce, jak jsme se domnívali, ale o turisty. Japonci by prý na tomto místě kimona rozhodně nenosili. I uvnitř chrámu se nacházelo dost lidí. Většina z nich čekala frontu k samotnému centru chrámu, aby vyslovili své přaní, vhodili minci a pomodlili se. 

Pak už jsme pospíchali na ubytování, abychom si odpočinuli před prvním tréninkem se strejčkem. Trénink měl být od sedmi, tak jsme vyrazili s malou časovou rezervou před půl sedmou. A ještě že tak. Vydali jsme se od metra na druhou stranu, takže jsme dojo napoprvé celé dokola obešli, vrátili se zpět k výchozímu bodu a napodruhé už byli úspěšnější. Setkání se Senseiem víc jak po 3 letech bylo opravdu moc milé. Cvičili jsme kote-men-do meč s mečem a meč s tyčí. Trénink trval pouze 1,5 hodiny, oproti očekávaným 2 hodinám. Pravděpodobně byly tréninky kvůli covidu zkráceny. Po tréninku jsme rozdali ještě drobné dárečky z Čech a vyrazili na ubytování. Byli jsme velmi unavení, ale večeře ze supermarketu a jet lag nás nakonec udrželi vzhůru až do půl čtvrtý do rána. Společnost nám dělala whiskey (s colou) a Rurouni Kenšin. 

Více foto z tohoto dne zde: https://giuseppep.rajce.idnes.cz/Cisarsky_palac%2C_ASAKUSU/ 

Autor s mezinárodní blogovou akreditací: Niki