Nikkó

Máme další den a jede se zase na výlet. Cesta je opět stejná. Vlakem na Ótsuka, kde nás zase nabere Sensei a pokračujeme dále. Musíme jednou přestoupit na expres, ale s pomocí Senseie objednáváme tiket a vyrážíme směr Nikkó. Když jsme dorazili do Nikkó vzali jsme si taxi. První zastávka byla v Toshogu paláci, kde je pohřben samotný Šógun. Je to obrovský sídlo a než se dostanete k samotný hrobce musíte nejdřív projít několika branami a nádvořím. Všude můžete fotit, ale jen jedno místo je uvnitř kde nesmíte skoro nic :-))) Místnost, kde je na stropě nakreslen velký drak a když stojíte pod ním a tlesknete tak on by se měl ozvat. Samozřejmě jen jako ozvěna. I tleskat se nesmělo :-) Dostáváme i nějaké informace od Senseie proč mají tři opičky zakřité ústa oči a uši. Znamená to, že by děti neměli vidět slyšet a říkat zlo. Dozvěděli jsme se spousty zajímavých věci

Další zastávka byla autobusem cca 1200m nad mořem. Kde na nás čekal nádherný Kegon vodopád.
Udělali jsme pár fotek a videí a šli se občerstvit Sensei nás pozval na Amasaké. Je to z rýže a sladké a drobet alkoholu.

Když už jsme si mysleli, že už jedeme zpátky. Udělali jsme malou zastávku u nejznámějšího červeného mostu v Nikkó. Potom jsme šli do kavárny, kde jsme řešili život japonce a jak to má s prací a různě.. Říkali jsme si, že konečně taky řešíme něco jinýho než aikido, ale Sensei sám přehodil téma a mluvili jsme o aikido, měči a všem co je spojený s aikidem. Debata a otázky skončili až když jsme dorazili na místo Ótsuka, kde jsme se rozloučili a šli si každý svou cestou.