Trénink a piknik

Budík zvoní v 7 ráno. Jedním okem kouknu na Pepu a telepaticky se domluvíme, že spíme dál. Už ale nezaberu a tak jdu pro snídani. Radoval jsem se, že konečně budu mít větší výběr než normálně, ale stejně jsem si do ryokanu odnesl rýži s tuňákem.

Po snídani jdeme hned na trénink a do dojo přicházíme v půlce dětského tréninku. Rozdáváme sladkosti a děti jsou u vytržení z bonbónů a lízátek s krtečkem. Zbytek sladkostí si rozebrali dospělí a my pak slyšíme "arigato" kamkoli se hneme. 

Trénink pro dospělé byl parádní - těžké techniky a výborná atmosféra. Najednou se tlesklo a bylo ticho. Z řady si vytáhli překvapeného Pepu a že prý má odučit jednu techniku. Ale znáte Pepu - suveréně vystřelil gyakuhanmi shihonage a beze slov detailně vysvětlil co a jak... Cvičilo se a já si říkal "Pecka, že jsme taky mohli ukázat, že něco umíme" a měl z toho radost. Docvičilo se, tlesklo se... a mě radost přešla... Řeknu vám, že nervozita na zkouškách je proti tomuhle nic. Nakonec ale dobrý a snad to ani nevypadalo tak špatně - odcvičilo se gyakuhanmi iriminage a trénink pokračoval dál. Z ničeho nic si všimnu, že je na tatami krev. Ukážu na ní a hned se všichni seběhli, jestli jsem v pořádku. Nenechali si vysvětlit, že to není moje krev a našli mi na noze puchýř, který mi museli přelepit. Nechtěl jsem, ale tlaku se nedalo oponovat - dokonce se přerušil trénink, seběhli se tři zdravotníci, kteří mi chtěli oblepit palec na noze. Trénink pak pokračoval a díky té náplasti jsem si serval kůži z palce tak, že jsem skoro nemohl došlapovat... Naštěstí se to obešlo bez krve. Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby na zemi našli další červenou skrvnu.

Po tréninku jsme vyrazili s Airi a novými kamarády na piknik do Rikugien Gardens. Jedlo se, pilo se a nám vůbec nevadilo, že začal foukat docela studený a silný vítr. Prošli jsme pak celý park a celou dobu se smáli. Odpoledne jsme zakončili v kavárně v Ikebukuro. S klidným svědomím můžu říct, že tak super odpoledne jsme už dlouho nezažili.

Dneska jdeme brzo spát, protože nás zítra čeká výlet se strýčkem a Iji-sanem.

bonus: pokus o selfie