Během včerejší večerní hanami párty s Airi-san jsem se dohodli, že dnešní dopoledne strávíme společně. Sešli jsme se proto o půl desáté v Ikebukuro a vyrazili na snídaní a kafe. Docela jsme se pobavili, když Airi-san vyndala z tašky učebnici češtiny. Umí už dost dobře pár jednoduchých vět, takže se už těšíme, až si s námi někdy v Čechách objedná pivo.
Po snídani jsme vyrazili udělat pár fotek do místního herního centra. To je místo, kam se chodí mladí lidé vyblbnout. Není to ale žádná špinavá herna jako u nás. Poté jsme vyrazili do Starbucks na matcha latté, které nám tu opravdu zachutnalo. Během jeho popíjení z Airi-san vypadlo, že už možná tohle léto přiletí do Čech. Byli jsme z toho nadšení. I když jsme ještě neměli moc velký hlad, tak kvůli tomu, že Airi-san musela odpoledne jít do práce, vyrazili jsme po chvíli do sushi baru. Jako vždy jsme si sushi vychutnali a po chvíli vyrazili doprovodit Airi-san na metro. Ještě jsme se však neloučili, protože to nás čeká až zítra těsně před odjezdem z Ikebukuro.
Měli jsme volné odpoledne, tak jsme jej využili k nakupování suvenýrů a dobrot. Než projdete nákupní centrum Sunshine-city, tak to chvilku zabere. Do ryokanu jsme se proto dostali asi hodinu před tím, než jsme měli vyrazit na trénink. Chvilku jsme si odpočinuli, naházeli věci na cvičení do báglů a pomalu se vydali na cestu.
Chvíli po našem příchodu do dojo dorazil i Shishiya sensei. Vzhledem k tomu, že děti dorazily později, mohl se sensei po rozcvičce věnovat jenom nám - pecka! Pokud by vás zajímalo, jak vypadá rozcvička "bez dětí", tak si v dojo zkuste 25 minut běhat dokola v rychlém tempu a poté si dát 15 minut posilovačku. Jsme dost rádi, že naše fyzička se za ty necelé tři týdny značně zlepšíla. Hned po příjezdu do Japonska bychom totiž během této rozcvičky asi vyplivnuli plíce. Měli jsme na senseie připraveno několik otázek, týkající se praktických ukázek ve stylu "co dělat, kdyby ... ?". Odpovědi byly dost názorné a jedním slovem je lze popsat jako nářez.
Vzhledem k tomu, že šlo o poslední trénink, čekala nás po jeho skončení párty na rozloučenou. Sensei nás pozval s pár lidmi do shabu shabu restaurace, ve které jsme si sami připravovali maso a vypili pár piv. Krásný poslední večer. Kolem jedenácté hodiny jsme se rozloučili a vyrazili na poslední cestu směr ryokan. Během té jsme si koupili piváky, které tu teď dopíjíme. Zítra vstáváme brzy, protože už kolem osmé musíme být na cestě z Ikebukuro do Narita, takže bychom to měli už zalomit. Docela nás mrzí, že se už musíme vrátit zpátky do Čech. Klidně bychom tu ještě pár týdnů zůstali. Kvůli únavě ale asi hodně rychle usneme.
Žádné komentáře:
Okomentovat