Památka Nishio senseie

Po dnešním ranním tréninku jsme naskočili na vlak a vyrazili směr Warabi. Minato-san byl totiž tak hodný, že nám domluvil schůzku s Iwakata-sanem, který znal Nishio senseie a odveze na místo, kde odpočívá.

Měli jsme sraz ve 14 hodin na nádraží ve Warabi, kde nás nabral svým pickupem. To jsme ještě nevěděli, že pickupu Iwakata-san říká mazdě pro 7 lidí. V autě s námi jela jako dobrovod dívka z místního Dojo. Právě z toho, kde dřív cvičil Nishio sensei. Cestou jsme si povídali hodně lámanou angličtinou a japonštinou. Přes velkou jazykovou bariéru jsme se hodně pobavili a zasmáli.

Nishio sensei má krásný hrob. Zcela odlišný než jaké známe u nás. Japonci na ně nedávají fotky. Na hrobních kamenech jsou vytesané nápisy (jméno, životní motto) a občas i obrázky (viděli jsme např. auto). Nishio sensei má na náhrobním kameni vytesán znak DO (cesta). Hroby také mají malé místo, kam můžete položit věc, která symbolizuje, co měli rádi. Jeho hrob je umístěn tak, že za hezkého počasí za ním můžete vidět horu Fuji. My jsme dnes měli bohužel trochu oblačno.

Iwakata-san nám ukázal, jak správně uctít památku Nishio senseie. Dovolil nám omýt hrob, vyměnit květiny a zapálit tyčinky. Každý jsme pak měli také chviličku na to, abysme v duchu mohli pozdravit senseie. Ten měl rád pivo, a tak jsme si s ním ke konci připili. Iwakata-san nám vyprávěl o životě Nishio senseie, včetně pár zábavných historek. Pak nás zase odvezl na vlakovou zastávku ve Warabi, kde jsme se rozloučili a my mu poděkovali. Na rozloučenou jsme dostali dárečky - něco na zub, pivka, ručník a skleničky, se kterými jsme si předtím připili a dřív patřily právě Nishio sensei.

PS: Jirko, vzkaz jsme vyřídili.