Celou noc jsme strávili v autobuse. Asi si dovedete představit, jak vyspalí jsme byli po přenocování v něm. Místa k sezení velká asi tak jako dětská sedačka - seděli jsme s Pepou vedle sebe a Pepovi koukalo rameno až do půlky uličky. Kolem šesté ráno jsme přijeli do Shinjuku v Tokyo. Vyrazili jsme pro snídani (onigiri) a do Kimi ryokanu, ve kterém jsme nechali své kufry. Kvůli nevyspání se jsme měli sto chutí už nikam nejít, ale vyhecovali jsme se. A dobře jsme udělali - dnešek stál opravdu za to!
Kolem 10. hodiny jsme měli schůzku s Airi-san. S tou jsme se seznámili před dvěma roky a už se nemohli dočkat, až ji zase uvidíme. Po přivítání se a prvních pár minutách ostýchání se jsme si už zase rozumněli jako tenkrát. Doprovodila nás do Warabi dojo, kde už na nás čekal Tanaka sensei, Iwakata-san a další známí. Se všemi jsme se přivítali. Udělali jsme docela chybu a to tu, že jsme náš příchod ohlásili přes Airi-san a ne přímo Iwakata-sanovi. Ten nám to dal trochu najevo, ale naštěstí je to jeden z nejvíc v pohodě lidí, které jsme poznali a tak se jen ze srandy "nafukoval" a následně nás vřele přivítal jako své hosty.
Přišli jsme trochu se zpožděním a proto jsme nestihli začátek dětského tréninku. Po převlečení nás hned nahnali mezi děti, které se ze začátku trochu bály. Zatímco jsme se rozcvičovali, tak dorazil dorazil i Arisue sensei. Hned poté následoval trénink pro dospělé, který byl speciální - ano, máme prostě štěstí! Před pár dny to bylo osm let, co nás opustil Nishio sensei, a proto byl tento trénink věnován jeho památce. Postupně všichni, kteří byli jeho žáci, řekli pár vět o tom, jaký byl, co měl rád a na co dával důraz při učení. Každý z nich pak také ukázal techniku, která se ale běžně necvičí, a my si ji tak mohli zkusit. Během cvičení jsme poznali zase pár nových známých a díky tomu, že nás Iwakata-san pozval na další tréninky, se těšíme, až si všichni zase dáme do těla.
Po tréninku následoval hromadný přesun k hrobu Nishio senseie. Opět jsme si poslechli krátký proslov, kterému jsme ale moc nerozumněli - sem tam jsme chytli nějaké slovo ale nebylo toho moc. Následně jsme si připili na pámatku Nishio senseie a udělali společnou fotku. Oznámili nám, že jsme pozvaní na jejich párty jako hosté Iwakata-sana. Čekali jsme, že se opět půjde do nějaké restaurace. Upřímně - už jsme toho měli dost a sotva se drželi na nohou. Zase jsme se ale vyhecovali a dobře jsme udělali. Čekalo nás obrovské překvapení!
Hromadně jsme se přesunuli zpět do Warabi k nějakému domu. Šli jsme do pátého patra, což nás moc nepřekvapovalo, protože restaurace tu běžně bývají i ve vyšších patrech. Došli jsme ale k nějakým dveřím, které nebyly označené. Ani si nedovedete představit, jaké bylo překvapení, když je otevřela Atsuko-san! Těm, kterým jsme po naší minullé cestě do Japonska vyprávěli o tom, kdo nás provázel v Tokyo a s kým jsme tak výborně zapařili, se určitě vybaví, o koho jde.
Veškerá únava z nás samou radostí, že ji zase vidíme, spadla! A určitě byl náš příchod překvapením i pro ní. Doslova skákala radostí, že nás zase vidí. Přivítala nás obětím u sebe doma a pozvala dál. Odložili jsme si věci a vešli k ní do obývacího pokoje, ve kterém bylo připraveno místo pro možná 15 lidí. Všichni jsme si sedli a párty začala v plném proudu. Tolik chodů a delikátního jídla jsme s Pepou ještě nejedli. Hodně se i pilo - pivo, víno, saké a jasmínový čaj. Bylo docela zajímavé pozorovat, jak to na takové japonské párty chodí. A protože jsme byli hosté Iwakata-sana i Atsuko-san, tak jsme si doslova užívali jejich pohostinosti. Postupně během párty jsme si se všemi hezky popovídali a to i s Arisue senseiem a Tanaka senseiem.
Kolem desáté večer párty skončila a my se přesunuli zpátky do Ikebukuro, do kterého nás opět doprovodila Airi-san. Malým zpestřením bylo, že jsem někde během dne zapomněl malou tašku přes rameno, ve které jsem měl pas. Naštěstí zůstala u Atsuko-san, která dnes bude mít cestu přes Ikebukuro a tak se aspoň zase pozdravíme.
Máme opravdu štěstí. Jsme tu skoro týden a prožíváme zážitek za zážitkem. Je strašně fajn, když si představíte, jak velká je Aikido family.
Žádné komentáře:
Okomentovat